Každému z nás se může stát, že nám někdo poškodí majetek, ať už úmyslně či nikoliv. Typickým příkladem mohou být dopravní nehody. Ty se stávají každý den, a obvykle končí minimálně poškozením jednoho či obou vozidel.
Pokud je však prokázáno, že jsme nejen nehodu nezavinili, ale zároveň také udělali vše, co bylo v našich silách, abychom ji odvrátili (obvykle to znamená, že jsme v danou chvíli dodržovali všechny dopravní předpisy), náleží nám náhrada škody, která nám byla způsobena.
Peníze obvykle platí buď pojišťovna, nebo přímo poškozený. Zde záleží na tom, jaký typ povinného ručení a havarijního pojištění má a co vše je v něm zahrnuto. To vše je jasné. Avšak problémem zde často bývá výše částky, kterou dostaneme.
Poškozeným se obvykle zdá příliš nízká, zvláště vzhledem k tomu, kolik za vozidlo či jeho opravu zaplatí. Na druhou stranu, tedy pokud neplatí pojišťovna, viníkovi se většinou zdá příliš vysoká. Je to zkrátka jedna ze situací, kdy nemůže být spokojen nikdo.
Jistě, výše je určována kvalifikovanými odhadci, kteří berou do úvahy nejen typ a stáří vozu, ale také míru jeho poškození a míru zavinění oběma stranami, stejně jako případné náklady na opravu či koupi nového vozidla. To však neznamená, že s jejich výrokem musíme být spokojeni.
Co tedy dělat, pokud skutečně považujeme částku, která nám má být vyplacena, za výsměch? Můžeme proti rozhodnutí podat odvolání, a to v zákonné lhůtě. To ovšem znamená, že celá věc bude přešetřena, což může nějaký čas trvat. Také nemáme jistotu, že výše náhrady škody, která nám bude přisouzena, bude skutečně vyšší.
Proto bychom si vždy měli rozmyslet, zda nám to skutečně stojí za to. Velmi snadno se totiž může stát, že nakonec dostaneme peněz méně, než kdybychom se neodvolali, nehledě na náklady řízení, které budeme muset zaplatit. Je zkrátka dobré si spočítat, zda je to pro nás opravdu výhodnější.
