Zvířata vždycky patřila k mým oblíbeným. Měla jsem zvířátka ráda už odmalička. A protože já jsem vyrůstal na vesnici, tak si jistě dokážete představit, že jsem měla opravdu mnoho zvířat. A úplně logicky jsme měli doma vždycky dva psy a alespoň tři anebo čtyři kočky. A byla to u nás naprostá klasika. Vemte si, že bydlíte na vesnici, kde máte plno hospodářských zvířat, takže je logické, že asi sem tam budete mít nějakou myš anebo potkany. Já se musím přiznat, že my jsme doma měli opravdu mnoho potkanů. A nemyslete si, že to byli nějací chovní roztomilí a hodní potkani. To tedy ne, protože my jsme je měli pod kurníkem.
Měli jsme asi dvacet osm slepic, kde tedy samozřejmě bylo různé zrní a taky různá potrava pro slepice. Měli jsme taky čtyři husy a dvě kačeny, které byly na parádu a na mazlení. A husy a kačeny byly velmi ochočené, jenomže ale jak se tam zdržovalo jídlo, tak taky potkani na to přišli. A samozřejmě se tam nastěhovali. A vůbec jsme si nemohli zbavit. Bojovali jsme s nimi asi čtyři roky. Ani naši psi ani naše kočky vůbec si s tím neporadili.
Zkoušeli jsme je dát do pasti vždycky přes noc, když jsme zavřeli zvířata. Bohužel to taky nepomáhalo. Zkoušeli jsme to jedem. A nakonec se to všechno vyřešilo tak, že jsme museli celý kurník a husník zbourat, vydolovat všechny potkany, protože na ně pršelo a už nebyli schovaní pod kurníkem. A to se jim samozřejmě nelíbilo a postě odešli pryč, někam tam, kde jim bude o dost lépe. Tak jsme se jich tak zbavili. Máme nový kurník na nožičkách, takže se snad potkani vůbec nemůžou zabydlet, protože se nemají kam zahrabat. A nám je hej, že už tam nemáme nezvané hosty a myslím si, že i slepicím se ulevilo, že se nemusí o žrádlo dělit s nějakými potkany. A vy se bojíte potkanů? Já tedy ne. Před lety jsem úspěšně chovala pět potkanů. Byli to domácí líní mazlíčci a nikoho neotravovali. Byli prima.
